Dušičky, svátek, kdy vzpomínáme na své blízké, kteří už nejsou mezi námi, se u nás slaví poklidně – zapalujeme svíčky, zdobíme hroby a v tichosti vzpomínáme. Ale věděli jste, že v jiných koutech světa má tento den zcela jinou podobu? Pojďte se s námi podívat, jak lidé po celém světě ctí památku zesnulých.
Každá země má své způsoby a zvyky, jak svátek zesnulých slaví. Pojďme se podívat do zajímavých koutů světa a ukažme si, jak jiné národnosti uctívají památku mrtvých.
Mexiko – Día de los Muertos
V Mexiku se na zesnulé vzpomíná s radostí, barvami a hudbou. Día de los Muertos, tedy Den mrtvých, patří mezi nejvýznamnější svátky v celé zemi a spojuje prvky křesťanské tradice s dávnými aztéckými rituály. Lidé věří, že duše zemřelých se v tyto dny vracejí navštívit své blízké, a proto pro ně připravují oltáře zvané ofrendas, zdobené fotografiemi, svíčkami, květinami a oblíbenými pokrmy zesnulých.
Ulice zaplní barevné masky lebek (calaveras), papírové dekorace, průvody i tanec. Typickým symbolem je oranžový měsíček (cempasúchil), jehož vůně má pomoci duším najít cestu zpět domů. Celý svátek je oslavou života a smrti – plný úcty, ale i radosti a naděje, že smrt je jen další kapitolou lidské existence.
Polsko – Zaduszki
V Polsku se Zaduszki slaví velmi podobně jako naše Dušičky, ale s velkým důrazem na rodinnou pospolitost a klidnou zbožnost. 2. listopadu se celé rodiny vydávají na hřbitovy, které se po setmění rozzáří tisíci světel svíček. Teplé světlo plamínků se odráží od chladných kamenných náhrobků a vytváří zvláštní, téměř magickou atmosféru.
Mnoho Poláků navštěvuje i opuštěné hroby, kde zapálí svíčku pro ty, na které už nikdo nevzpomíná – symbolem lidské sounáležitosti a úcty ke všem duším. Večer se ulice kolem hřbitovů promění v moře světla, ticha a míru, které spojuje celé komunity.
Francie – La Toussaint
Francouzi slaví La Toussaint, tedy Svátek všech svatých, 1. listopadu. Je to den, kdy se zastaví běžný shon – školy i úřady mají zavřeno a rodiny se společně vydávají na hřbitovy, aby si připomněly své blízké.
Na hroby přinášejí chryzantémy, květiny považované za symbol věčnosti a úcty. Tyto květy v zářivých barvách pokrývají francouzské hřbitovy a vytvářejí obraz tiché důstojnosti a krásy.
La Toussaint není jen o smutku – je to čas zastavení, rodinné blízkosti a rozjímání o životě. Mnozí Francouzi vnímají tento den jako připomínku toho, že každý život zanechává stopu, která přetrvává.
Japonsko – Obon
Japonský svátek Obon se slaví v létě, nejčastěji v srpnu, a patří mezi nejdůležitější duchovní události roku. Podle tradice se v tomto období duše předků vracejí do světa živých, aby navštívily své rodiny.
Lidé proto čistí domovy, připravují oltáře s obětinami a zapalují lucerny, které symbolicky osvětlují cestu duším. Na konci svátku se tyto lucerny vypouštějí na vodní hladinu – řeky a moře se rozzáří tisíci světýlky, která pomalu odplouvají do dálky.
Obon je zároveň svátkem vděčnosti a radosti – lidé tančí tradiční Bon Odori, který vyjadřuje úctu předkům a radost ze života. Je to chvíle, kdy se spojuje minulost s přítomností v jednom klidném a světelném okamžiku.
Spojené státy – Halloween
Ačkoliv má Halloween své kořeny v keltském svátku Samhain, který symbolizoval konec léta a přechod mezi světem živých a mrtvých, dnes je v USA převážně veselým a hravým svátkem.
Děti i dospělí se převlékají do kostýmů, domy se zdobí dýněmi, pavučinami a svíčkami, a v ulicích se pořádají večírky a průvody.
Za touto zábavnou stránkou ale stále přežívá původní význam – vzpomínka na zesnulé a respekt k neznámému. Mnoho rodin i během Halloweenu zapaluje svíčky, aby si připomněly své blízké, a na některých místech se konají i tiché pietní akce.
Halloween tak v sobě spojuje tajemno, radost i tradici – připomíná, že strach ze smrti může být proměněn v oslavu života.
