Aromatické látky a aromaterapie byla využívána hojně už ve starém Egyptě. Hlavně při náboženských obřadech, balzamování a rituálech se používalo množství vonných látek jako jsou cedr, skořice nebo santalové dřevo.
Ovšem i při léčení nemocí Egypťanům aromaterapie pomáhala. Aroma dávali i do kosmetiky nebo koupelí. Věděli, jak dokáže éterický olej ovlivnit duševní i tělesnou stránku člověka.
Více než 300 vonných bylin je popsáno v knize, která byla nalezena skoro 3 000 let před Kristem. Všechny popsané byliny se využívaly na léčení nemocí. Éterické oleje Číňané vnímali jako silný zdroj pro vyrovnání harmonie energetického těla nebo k léčbě zánětů.
Číňané taktéž věřili, že získáním vůně z rostliny dojde k osvobození její duše. K nohám soch dávali vykuřovadla, vůni jste mohli cítit ve všech chrámech.
I ve starověkém Řecku nabyly éterické oleje na popularitě. Řekové je uplatňovaly v kosmetice i medicíně pro léčení všelijakých nemocí. Dokonce je lékaři využívali při operacích.
K pevnému zdraví a dlouhému životu podle nejslavnějšího lékaře starověku Hippokrata postačily aromatické koupele a masáže.
Při božských rituálech využívali kadidlo, vonnými oleji si řečtí atleti mazali celé tělo. Esenci vonných látek aplikovali proti úzkosti, hysterii a depresi.
Mezi největší obchodní komoditu patřilo mezi rokem 1000 až 400 př.n.l kadidlo. Cena této esence se vyvažovala zlatem. Arabský lékař Avicenna dělal první destilační pokusy s okvětními lístky růží. Chtěl získat růžový olej, a to se mu nakonec také povedlo.